Programy politických stran jsou důležitou oblastí výzkumu a představují jasnou součást identity politické strany. Drtivá většina politických stran má jasný program, kterým se často ohání. V době politického marketingu se však stal pro některé politické strany program stejně jako ideologie přítěží.
V programech politických subjektů se často objevují nekonkrétní a populistická vyjádření a formulace. Tento typ programu poskytuje představitelům politických stran široký manévrovací prostor. V současnosti se staly programy politických stran zkoumané především v politologii, kde je možné i díky moderním nástrojům analyzovat a kvantifikovat výstupy.
Funkce a typy programů stran od Olzoga a Liese
Nejcitovanější a nejčastěji používaná typologie pochází z dílny německých politologů Guntera Olzoga a Hanse J-Liese, kteří svojí typologií navazovali na německého autora H. Kaacka. Autoři rozdělili politické programy do následujících čtyř kategorií.
Základní programy – v těchto programech by měly být zásadní informace a postoje k hlavním společenským tématům. Základní programy se mění jen velmi zřídka a jsou stálé. V tomto programu by také měly být představy a vymezení jedinců a společnosti vůči státu. Základní programy by měly též obsahovat hodnoty, k nímž se strana hlásí a řídí se jimi.
Akční programy – měly by vycházet z programů základních, avšak poskytují detailnější řešení jednotlivých oblastí v kratším horizontu. Například akční plán k energetice či důchodovému systému by měl rozpracovávat postoje a navrhovat jasné kroky v nejlépe střednědobém horizontu. Akční plány mohou podléhat změnám v závislosti na společenském dění. Akční program by měl být komplementární k programu základnímu a rozvíjet danou oblast více do hloubky.
Volební programy – se v době politického marketingu méně zaměřují na poziční témata a více pracují s emocemi. Volební programy představují zkratkovitá hesla či populistické návrhy na společenské změny. Hlavním a jediným konzumentem těchto programů je volič, kterého mají přesvědčit právě k volbě dané politické strany. Volební programy výrazně ovlivňují volební chování konzumentů a jsou součástí amerikanizovaných volebních kampaní. Příklady volebních programů do voleb 2017 u TOP 09 a ČSSD.
Vládní prohlášení – prezentují především pokroky a úspěchy vládních stran. Také jsou zde popsány jasné politické cíle, ke kterým bude snažení vlády směřováno.
Základní politický program by měl vycházet z ideí či ideologie politické strany a je tím hlavním a základním programem. V 21. století se však často objevují strany bez programů a bez řešení, které pouze na základě politické marketingu dokáži ve volbách uspět. Program tedy tvoří expost a často podle společenské poptávky.
Zpětný odkaz:Volební strategie politických stran a kandidátů - Politický slovník
Zpětný odkaz:Politická komunika stran a politiků v 21. století – Politický slovník
Zpětný odkaz:Funkce, vznik a historie politických stran - Politický slovník