Cleavages neboli konfliktní linie mezi politickými stranami

Cleavages či cleavage – označují politickou teorii vysvětlující podobu stranického systému 20. století především v Evropě. Cleavages jsou do českého jazyka překládány jako konfliktní či štěpící linie. Vzácněji je používán termín štěpné linie.

Vznik teorie konfliktních linií

Otci této historicko sociologické teorie jsou Seymour Martin Lipset a Stein Rokkan, kteří v roce 1967 sepsali stěžejní dílo „Party systems and voter alignments: cross-national perspectives“. 

Konfliktní linie jsou zde popisovány jako dělící čáry ve společnosti, jenž oddělují ideově jednotlivé segmenty společnosti. Společnost tedy není příliš jednotná, ale je rozdělená. Také společnost není příliš individualistická, ale spíše se skládá z jasně vymezených segmentů lidí. Tyto velké segmenty lidí mají vlastní specifické zájmy z podstaty věci jdoucí proti zájmům jiných segmentů.

Jednotlivci v rámci segmentu mají podobné životní osudy, podobné socioekonomické postavení, podobné preference i podobné zájmy. Výsledkem je, že i jejich politické chování je velmi podobné a vlastně při volbách nemají příliš na výběr. V politickém systému jejich potřebám vyhovuje pouze jedna politická strany.

Konfliktní linie ve společnosti jsou často spojovány s dobou masových politických stran s jasnou ideologií a tvořící politiku pouze pro jeden segment společnosti. S nástupem catch all stran mizí i konfliktní linie ve společnosti a mění se volební chování. Všelidové catch all strany tvoří politiku pro široké publikum a ne jen pro jediný segment.

Historie konfliktních linií

Autoři zakládají vznik konfliktních linií na dvou společensky významných revolucích. Sémě pro první skupinu konfliktních linií byla národní revoluce stojící za vznikem moderních států. Zde se vytvořily dvě jasné skupiny a to centrum X periferie. Byly zde rozpory především díky odlišnému jazyku, národní identitě, ekonomické výkonnosti nebo historické příslušnosti. Národní revoluce utvořila také štěpící linii nazývanou stát X církev.

Další dvě cleavages neboli konfliktní linie vzniky na základě průmyslové revoluce. Zásadní štěpící linií byla město X venkov. Průmyslová revoluce přinesla ekonomický rozvoj městských aglomerací a naopak vylidňování venkova závislého na méně zajímavém agrárním sektoru.



Poslední a možná nejzásadnější štěpící linií je pracující X vlastník nebo také často nazývaná zaměstnanec X zaměstnavatel. Tato štěpná linie byla pro společnost a politické strany 20. století možná nejzásadnější. Právě z tohoto vztahu vznikly komunistické a sociálně demokratické politické strany hájící zájmy pracujících v opozici ke stranám konzervativním.

Rokkan a Lipset říkají, že každý segment společnosti reprezentuje v politickém systému právě jedna politická strana. Autoři jak je popsáno výše vyzdvihují právě význam poslední štěpící linie. Teorie pracuje v prostředí 60. let se štěpícími liniemi z let 20. a říká, že neprošly přílišnou změnou.