Mandát v politickém smyslu udělují voliči s aktivním volebním právem volenému zástupci k vykonávání funkce po určitou dobu. Mandát vzniká v demokratických zemích na základě rovných a svobodných voleb při jasně určených pravidlech zákonem.
Mandát poslance ČR vzniká na základě poměrného volebního systému a přepočtu hlasů na mandáty pomocí d’Hondtovy metody.
Mandát = oprávnění a pravomoc
Mandát je pověřením občanů skrze instituci voleb, kde voliči opravňují osobu k vykonávání zvolené funkce. Mandát se nejen v ČR nejčastěji pojí se senátory a poslanci.
Vázaný vs. volný mandát
Volný mandát je v západních demokraciích převážným modelem, který stojí na jednotlivé volbě poslanců strany pouze na základě svědomí. Často je v tomto smyslu skloňovaná disciplinovanost poslanců či senátorů a je tím myšleno hlasování podle přání vedení politické strany.
Politické strany mají jisté páky a nedisciplinovaní poslanci či senátoři většinou po volebním období končí. Pro stranu je zásadní, aby se při prosazení jejích návrhů mohla 100% spolehnout na hlasování svých zákonodárců.
Vázaný nebo také imperativní mandát naproti tomu přímo nutí hlasovat poslance či senátory podle přání jejich politické strany. V tomto případě se snižuje role jednotlivých person a zvyšuje se role vedení celé strany, která má vyšší kontrolu nad celou situací. Volný mandát je výsledkem spíše svobodnější politické kultury oproti mandátu vázanému.
Co je klouzavý mandát
Definice klouzavého mandátu je poměrně jasná: Pokud by se stal poslanec politické strany členem vlády (ministrem), tak se musí trvale nebo po dobu vykonávání pozice ve vládě vzdát mandátu poslaneckého.
Na místo po poslanci mířícím do vlády přijde do Poslanecké sněmovny náhradník z téže strany a to další v pořadí na kandidátce téže politické strany.
V ČR zatím klouzavý mandát nemáme, ale velmi hlasitě se o něm hovoří. Klouzavý mandát bojuje proti kumulování funkcí a nepřiměřené zátěži.